Brtnictví

Kromě klasického včelaření, jakým je včelaření v nástavcích, a jehož základní rady jsem sepsal do eBooku Když včely, tak pořádně, se mi ve včelařství líbilo i něco jiného než tento zažitý používaný způsob. Z povzdálí jsem okukoval styl nejstaršího včelaření v Evropě a to brtnictví.

 

Seznámil jsem se se skvělými lidmi, kteří toto včelaření provozují naplno a aktivně. Světe div se, nikomu to nevadí, nikdo jim do toho nemluví (protože tomu nerozumí), nemají problémy s veterináři a hlavně včely jsou zdravé, mají med. Jejich zisky nejsou sice horentní a nemají závratné medné výnosy, co ale mají, je nádherný a zaručený relax z této činnosti. Je to dokonalé splynutí člověka s přírodou a včelami.

Brť je dutina 15-20 cm široká,100-120 cm dlouhá vydlabaná do masivu těla vzrostlého jehličnatého stromu, nejčastěji borovice, smrku, nebo jedle. Listnaté stromy nejsou vhodné, protože jsou pro včely „studené“ a navíc neprodukují pryskyřici, která zaleje póry ve vydlabané dutině. Svým způsobem ji zakonzervuje a strom v pohodě žije dál a neusychá.

Tohle jsem si mohl na vlastní oči prohlédnout v polesí Spala. V komplexu polských státních lesů spadajících pod prezidentskou kancelář prezidenta Polské republiky.

Srdce včelaře plesalo. Počasí jak malované, co vytvořený fotografický snímek, to skvost. Našim provázejícím byl lesník Andrzej Pazura, zkušený brtník, zabývající se tímto způsobem včelařství již několik let. Jeden z vybraných lesníků, kteří se znovu zaučovali na praxi pro oživení brtnictví v Polsku. Jejich praxe se odbývala v národním parku Šulgan-Taš. V Rusku v oblasti Baškirie na Urale. Tam se včelaří dosud klasicky v brtích, kterých je tam na ploše celého parku na ploše 24600 ha přes 700. Strážci parku jsou zároveň včelaři. Včely žijí v lese, ten je listnatý, smíšený, poskytuje jim dobrou snůšku. Dobrý výnos zajišťuje zejména lípa, kterou včely využijí i jako zdroj krmiva na zimu. Výnos z jedné brtě se pohybuje kolem 20 kg medu. Je to dáno naprosto čistým a zdravým prostředím. Včely žijí naprosto přirozeným stylem, nejsou na zimu krmeny, pouze brtě jsou zabezpečeny proti přítomnosti kun a datlů. Z mé kolekce fotografií snad vyčtete vše, co se vyčíst dá. Tento způsob včelařství přetrval na území Evropy více jak 1000 let. Musel však ustoupit vynálezu rozběrného díla. Určitou dobu ještě přetrvával souběžně s vynálezem klasických úlů. V oblastech Ukrajiny, Běloruska, Litvy a Lotyšska přetrvává do dnes. K velké škodě odchází toto krásné včelařské řemeslo v zapomenutí vlivem generační výměny včelařů. Naštěstí jsou fandové, kteří neváhají jet nebo letět několik tisíc km, aby pronikli ke kouzlu tohoto nádherného tajemství, jakým včelaření v brtích bezesporu je.

Můžete se rovněž dočíst v časopise Moderní včelař 4-2016 Brtě- tisíciletá tradice polského včelařství ,

Milan Motyka
Jako kluk jsem chtěl rozumět "řeči zvířat". Nejvíce mě zaujaly včely. Právě jejich "řeči" jsem věnoval mnoho let zkoumání a pokusů. Rád poradím začátečníkům od prvních krůčků až po nejsložitější postupy v chovu včel. A zvídavým, které baví příroda, odhalím ze života včel věci pro ně dosud nepoznané. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Chcete vědět, umět a poznat?

    Stáhněte si a nakoukněte pod pokličku eBooku zdarma Když včely, tak pořádně. 

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky
  • Těším se na vás na Facebooku